Já a novinařina? Proč ne

O mé budoucnosti a dalším studiu jsem se, pokud si dobře pamatuji, ještě nezmiňoval. Kromě oboru grafiky,designu a videa jsem si říkal, že by mi nebylo cizí i studium toho, co s tím nepřímo souvisí - publikování a žurnalistika. Má to k sobě docela blízko. Oboje rozšiřují informace, oboje mění veřejné mínění a oboje mohou taky bavit.

Zmiňuji to zejména proto, že jedna z mála škol, které kombinují věci, které mě baví, byla jedinou školou, kam jsem se hlásil. Kombinují jednak psaní a jednak vše kolem videa a fotografie apod. Jde o Vyšší odbornou školu publicistiky, jinak taky "Dílnu médií".

Musím se přiznat, že příprava na přijímačky neprobíhala prakticky nijak. Vyhrabal jsem ze šuplíku své starší literární dílka a dál dohromady pár fotek(povětšinou ty, které se tady na blogu už objevily) plus nějaké to video, které jsem nakonec ani nevyužil. S tímto málem jsem se vydal vstříc zkouškám a pevně doufal v úspěch.

Po příchodu do školy se mě zmocnila trochu nervozita. Přeci jen to je jediná škola, kam jdu....po nezbytné prezenci jsem už se chtěl zase na chvíli uklidit k počítači. Asi málo lidí by si dokázalo představit, jak jsem byl v tu chvíli překvapený, když se ve dveřích objevil Bedikk .Samozřejmě jsem byl ale rád, že ho po letech zase jednou vidím.

Na prezentaci jsme prohodili pár slov a ta přešla plynule do diktátu. Upřímně, přišel mi docela v pohodě a se skvělou paní Mikulšákovou(doufám, že to píšu dobře). Žádná napjatá atmosféra, to tady neznají si myslím. Diktát se týkal Jana Nerudy a jeho díla. Nic složitého to nebylo. Kdežto u všeobecného přehledu jsem měl jisté zádrhely. Zvláště u komunisticky laděné otázky týkající se únoru 1948. Přiznám se, že jsem měl dilema, který z prezidentů, jestli Beneš nebo Gottwald, byl v té době u moci. Znalci omluví mou nevědomost.

A poslední část, ústní pohovor, měl úlohu zjistit můj zájem o studium a případně předvést své práce. 

Vše proběhlo v přátelské atmosféře, která mi nadmíru vyhovovala. Pak jsme ještě povídali s Bedikkem a postupně jsem se odebral domů...

Tohle všechno, co jsem ve středu absolvoval, vyústilo v to, že jsem byl přijat a v září nastoupím vstříc nový zkušenostem...těším se na to už teď a pevně doufám a věřím, že se tam udržím :). Děkuju všem, co mi drželi palce, vážím si toho.